Nový člen smečky

Už je to nějaký ten rok, co jsem zarputile sháněl čivaváka pro naši babičku. Rambo (onen čivavák) si žije blaze na Šalamounce, zatímco já jsem se odstěhoval s drahou polovičkou do 2+kk v Jinonicích. Vše vypadalo dobře – nemusím chodit se psem v 17:00, nemusím řešit, že pes této velikosti nepotřebuje být na procházce každý den 2x a vlastně nemusí chodit vůbec, když má k dispozici cca 900 m2 zahradu a průlez pro kočky. Jenže Daniela je zvířatomilec. Na jednu stranu je to výhoda, protože by jinak asi nebyla se mnou v jedné domácnosti. Na stranu druhou se začala projevovat její touha po nějakém mazlíkovi.

Situace se začala zhoršovat, když jsme museli jít na výstavu koček. Kočky nemám rád. Páchnou, jsou nevěrné a když vás to klepne, tak vás začnou žrát, ačkoliv jste jim dlouhé roky dávali potravu na úkor sama sebe. Představa, jak kočka otravuje brzo ráno, že už chce jíst něco jiného, než tu kapsičku od včerejška mě docela děsila. Napadlo mě pořídit psa… Několikrát jsem Danielu vyzpovídal, co by kdyby štěňátko. Kdo by s ním šel ven, když bude potřeba? Kdo utře loužičky? Kdo si ho vezme do práce, aby pejsek nebyl doma celý den sám?

Byl jsem rozhodnut. Zbýval ještě detail – plemeno. Moji představu anglického buldočka mi dávno sebral Josef, který si jej pořídil už dávno a taky Daniela, když mi popsala všechny jejich zdravotní problémy. Alternativu jsem našel v mopsíkovi. Chrochtá, chrápe a podle typu krmiva používá i bakteriologické zbraně a je tak možné na něj všechny tyto aktivity svádět. Nebudu to protahovat. 24. května jsem domů přivedl psisko. Aram Pug Altbox je syn Pipi Pug Altbox a statného Eastwood Dog Lome, váží asi 2,5 kg a místo večerního pláče po mamince jej zajímá spíše miska granulí a tkaničky u bot. Moje smečka je o něco bohatší a já už v ní aspoň nejsem ten podřadný… aspoň zatím.

P.S: Jo a mimoděk jsem jsem Danielu po téměř 7 letech požádal o ruku a řekla ano. 🙂