Kingdom of Šalamounka

Osobní počítač #2

V minulém článku jsem popsal jak vznikal můj první osobní počítač stavěný z vlastních zdrojů. Protože v době, kdy píšu tento článek mám trochu napilno, poinformuju vás o pětiletém mezidobí.

Jak jsem minule uvedl, ostatní části se střídaly s větší či menší intenzitou. Neodpustím si opět zmínit grafickou kartu ASUS s čipem nVidia EN6800GT, která občas měla chuť činit problémy. Pravda, tím hlavním byl hluk a taky teplota. Když už RAMky běžely na 90°C a GPU na 85°C, bylo to znamení, že se blíží šlus.

Bez sebemenší bázně jsem se tehdy vrhnul na DD (dodělej si doma) styl a odebral cirkulárkový větráček. Aby karta i po zvýšení výkonu byla použitelná a nemusel jsem mít repráky na plný koule, aby přeřvaly hluk větráku, rozhodl jsem se do pasivního chladiče navrtat cca 8cm dlouhé vruty, na které jsem zavěsil obyčejný 80mm větrák tak, aby foukal na kartu.

Ono to fungovalo. V tomto provedení karta vydržela až do jejího konce tento rok. Občas bylo zapotřebí větrák vyměnit a při té příležitosti se velmi osvědčil Coolermaster s regulací otáček a teplotním čidlem. Garážové, ale funkční provedení.

Protože v oněch dobách letěl docela casemodding, rozhodl jsem o úpravě vlastní krabice. Tu mi dodal kamarád z práce a nutno dodat, že šikovnější case jsem od těch dob neviděl. Bohužel, nemám obrázek a nedokážu asi ani zjistit název. Jeho inteligence spočívala v zaoblených tvarech, které v norní části vyvrcholily držadlem (kterému jsem nikdy moc nevěřil, ale pro uchopení dobré). Velkou výhodou bylo tlačítko pro spuštění a restart spolu s dvojicí USB portů zhora krabice. Nesmírně praktické, když počítač je na zemi nebo integrován ve stole a člověk nemusí furt dřepovat k zemi, aby se trefil do USB portu nebo počítač vypnul/zapnul.

Case jsem spíše zprznil, než vylepšil. U jiné by asi šlo o plus, ale tato byla již beztak dokonalá, což jsem si tehdy neuvědomoval. Nicméně díra v boku s plexisklem nevyšla tak, jak jsem si představoval a od těch dob bylo nandání bočnice noční můrou. Výhodné naopak bylo umístění dalšího větráku do plexiskla, do oblasti grafické karty. Ten pro změnu foukal vzduch ven.

S řadou děr, otvorů a průduchů byla Matka náchylná na prach a ačkoliv to nikdy nepůsobilo žádné potíže, otevřít case ne dříve než po roce vyžadovalo respirátor.

Můžu říct, že jsem se za 5 let s tímto osobním počítačem hodně naučil. Poznal jsem, že když větráček, tak nikdy no-name, ale radši dražší a kvalitnější a když pevný disk, tak jedině Western Digital a nikdy už ne Samsung. Po 3 výměnách Samsungů jsem přešel na WD a dvojice 200GB a 180GB disků fungují dodnes bez jediné závady. Jako další značku jsem si oblíbil LG v oblasti optických mechanik. Kdo mě zná, bude se možná divit když řeknu, že nejlepší myši jsou Microsoft. Nejste-li profesionální hráč, doporučuji sáhnout po této značce, ačkoliv je proti mému přesvědčení kupovat produkty od firem, které se očividně specializují v jiné oblasti. Myši od MS prostě fungují, nejsou to žádné miniatury a ergonomii mají výtečnou i bez hrůzných vzhledových kreací. Jistě jsem zkoušel speciality jako Genius nebo Logitech, ale vždy to vedlo pouze k opakovaným cestám do prodejny k reklamaci.

Matka mi dala toho za 5 let hodně. Zkušenosti, zábavu, část vzdělání ale i společnost, když již 5. rokem přehrává celé noci filmy a seriály, bez kterých neusnu. Co jsem si tehdy dal za úkol se podařilo. Sestrojil jsem počítač, který i dnes spustí novou hru bez hlášky, že je nedostatek paměti RAM (která samozřejmě byla zvýšena), že nemám dostatečnou grafickou kartu apod. Jistě, o plných detailech a rozlišení 1920×1600 si v některých případech můžu nechat zdát, ale stejně to považuju za úspěch.

V příští kapitole popíšu jejího nástupce. Matka však na smeťáku neskončí, už asi jenom z citových důvodů. Převezme funkci multimediální stanice v mojí posilovně a uvidíme, jak jí budou chutnat Windows Media Center.

««« Předchozí text: Osobní počítač #1 Následující text: Osobní počítač #3 »»»

El Carlos | 30.12.2009 St 00:01 | Gadgets | trvalý odkaz | tisk | 126x